Těší mě, že se na poli výroby KS podařilo nastolit nějaký standard v jeho výrobě, nicméně fyzikální zákony platí pro všechny stejně. Někdy mám ovšem pocit, že pro některé jedince asi ne. Jelikož na některé záměrné mystifikace narážím čím dál častěji, tak jsem se rozhodl poodhalit ony záhady a záměrná technokratická názvosloví kolem výroby KS.
Je pravda, že tyndalův efekt působí destruktivně na koloidní stříbro?
viz. dále: Laserové záření má všeobecně na koloidy destruktivní účinky a proto lze ozařování vody nebo hotového koloidu provádět jen v případě, že vodu nebo koloid po ozáření vylejete a nebudete již jinak používat.
Voda i koloid je schopen do sebe za určitých okolností „přejímat“ tyto silně destruktivní „laserové vibrace“ a tak následně škodit i v organizmu.
V průmyslu se vlnových délek tohoto typu záření využívá k destrukcím materiálů – především kovů (pálení, dělení, rozbíjení atomových vazeb a podobně).Přiznám se, že tohle je opravdu perla všech perel. Pokud se na to podívám očima někoho, kdo se zabývá i přenosem a záznamem informací a tvorbou informatik a jsou mi známy i důležité principy nutné pro úspěšný záznam do média, jako je třeba voda nebo líh, stejně tak způsoby ověření správného zápisu této informace, tak pouze mohu nad touto dezinformací, která je úplně vytržena z kontextu poněkud nevěřícně kroutit hlavou. Vezmeme to ale hezky popořadě. Voda je jako nosič velmi nestabilní a vloženou informaci si nedokáže udržet déle než max. 1 týden. Přijde mi to stejné jako tvrzení, že pokud osvítí vodu slunce, již ji nemůžeme pít, neboť může mít na organismus destruktivní účinky. Ale ono je to vše poněkud jinak. Je známo, že na zem dopadá kromě infračerveného záření (IR), také ultrafialové (UV), které se úspěšně používá pro desinfekci vody, konkrétně (UV-C). Osobně přímo UV-C trubici používám v sestavě filtrů na vodu v domácnosti. Nicméně pokud by se tato trubice používala v malém množství stojaté vody, mohlo by to časem v organismu vyvolat i nějaké změny související s ultrafialovým zářením typu UV-C, na které jsou všechny živé organismy citlivé. Tyto časově dlouhodobé změny jsou měřitelné pouze alternativními měřícími metodami, nikoliv vědecky uznávanými, to jen tak na okraj. Takže tady z odborného hlediska jaksi nepochodíme. Nicméně tyto trubice se používají pouze u tekoucí vody, čili průtoku. Nelze tady také ani omylem srovnávat výkon i té nejmenší vyráběné UV-C trubice s pidi výkonem polovodičové laserové diody použité u laserového ukazovátka. Přijde mi to stejně úsměvné, jako tvrdit, že prd mravence dokáže zamořit široké okolí
Pokud se podíváme blíže na laser, který se používá v laserovém ukazovátku zjistíme, že se jedná o laserový paprsek většinou červené barvy s bodovým zobrazením světelného paprsku o vlnové délce kolem 650nm. Mluvíme tady o polovodičovém GaAs laseru, pro jehož výrobu se používá Arsenid gallitý, nebo také arsenid gallia. Jedná se o laser červené barvy v oblasti IR v podobě laserové diody o výkonu v řádu mW. Jediné jeho nebezpečí je to, že pokud přímo a dlouhodoběji zasáhne oko může, ale také nemusí poškodit oční nerv. Nesmíme také opomenout, že laser se také úspěšně již dlouhodobě používá při operacích oka.
Zřejmě pro autora výše uvedeného je laser jako laser a má jej automaticky spojen se řezáním a pálením a přitom nemá ani tušení, že je tady opravdu již široká škála laserů o různých typech, vlnových délkách a také výkonech. Autorovi tohoto tvrzení bych doporučil se v této oblasti více vzdělat, než začne šířit podobné desinformace mezi laiky, nebo to mám snad chápat jako výsledek škodlivosti takového koloidu v jeho organismu?
Jinou kapitolou je tady již indukční ohřev vody nebo ohřev vody v mikrovlnce, což dokáže se strukturou vody nadělat opravdu nemalou paseku.
Na internetu jsem zakoupil od prodejce XY měřič přímo pro měření koncentrace KS v jednotkách ppm, nicméně mi ukazuje jiné hodnoty, než bych čekal, kde je problém?Vidím, že začíná poněkud mylně kolovat názor, že na měření koncentrace KS vyrobeného elektrolýzou stačí obyčejný TDS měřič. Co vlastně měří takový konduktometr a co zkratka TDS vlastně znamená? Jednoduše řečeno slouží k měření celkového množství
rozpuštěných pevných látek ve vodě (TDS - total dissolved solids). Co je to ona záhadná salinita? Neplést si to se senilitou
Salinita neboli
slanost označuje koncentraci minerálních látek (solí)
rozpuštěných v roztoku (obvykle ve vodě). Obvykle se salinitou myslí celková koncentrace minerálních látek (solí) v mořské vodě, příp. ve velkých jezerech. Největší podíl mezi látkami rozpuštěnými v této vodě má chlorid sodný. A jak známo
stříbro je nerozpustné a v tom je právě ono jádro pudla a problém se správným měřením KS. Je totiž nutné znát také všechny souvislosti ve spojitosti s výrobou koloidního stříbra právě formou elektrolýzy. Tady totiž nevzniká klasické koloidní stříbro, ale správný název je spíše koloidní iontové stříbro. Ovšem u koloidního iontového stříbra je absolutně TDS měřič nevhodný a uvádí dosti zavádějící hodnoty tím spíše, že je kalibrován na měření tzv. salinity, ne na koloidní iontové stříbro, vyráběné formou elektrolýzy. Je potřeba si taky nejdříve uvědomit, co je vlastně koloidní stříbro vyrobené formou elektrolýzy? Z 90% jsou to právě ionty, AgOH a Ag2O. Zbytek jsou částice (Ag), které se uvolnily spíše mechanicky při elektrolytickém rozkladu. Jelikož jsem měl díky vstřícnosti jeho vlastníka možnost tento zaručený ppm měřič koncentrace KS vyzkoušet v praxi, potvrdilo se, že se jedná o obyčejný, velmi levný TDS měřič a pokud jsme srovnali další dva poměrně přesné a kvalitní ppm měřiče s automatickou teplotní kompenzací (ATC), tak navíc tento levný ppm měřič ještě 2 jednotky dokonce ubíral, čili nevím kdo, jak a na co jej vůbec kalibroval, pokud jej vůbec kalibroval. Ono je daleko rozumnější použít měřič vodivosti PWT Hanna s rozsahem 0-99,9uS/cm s odchylkou pouhé 2% a měřit přímo elektrickou vodivost v jednotkách uS/cm a lze tady pak použít velmi snadný přepočet 0-99,9uS = 0-99,9ppm. Doporučuji si proto řádně pročíst tento odkaz
http://www.silvergen.com/ppm_meter.htm . Pro ty, kteří neznají anglicky, je tady automatický překlad, ze kterého se to dá poměrně dobře také pochopit
http://translate.google.cz/translate?u=http%3A//www.silvergen.com/ppm_meter.htm&hl=cs&langpair=auto|cs&tbb=1&ie=windows-1250
Samozřejmě je nutno vždy odečíst počáteční vodivost vody. Ještě jednou raději připomínám, že KS vyrobené formou elektrolýzi je VŽDY koloidní iontové stříbro, ať si jej výrobce nazve jak chce, čili s velkým zastoupením iontů a menším zastoupením mechanických Ag částic. Je potřeba mít také na paměti, že hodnota koncentrace také rychle klesá prvních 24 hodin asi na cca. 80 - 90% hodnoty bezprostředně po výrobě, poté už je stálá, což je zcela běžný jev. Nejvíce citelné je to pak u menších koncentrací kolem 5ppm. Naprosto souhlasím s tvrzením v odkazu, že PWT konduktoměr je jediný měřič, který měří správně koloidní iontové stříbro a navíc je i za rozumnou cenu. Různé TDS metry Noname výrobců měřící v jednotkách ppm s vysokým rozsahem, mají až příliš velké zkreslení pro měření koloidního iontového stříbra. Pokud někdo stále chce používat ppm měřiče noname výrobců, je to již jeho problém a kdo chce kam...
Je rozdíl mezi koloidním iontovým stříbrem a koloidním stříbrem s elektro-nábojovou vazbou?Rozdíl je to asi takový, jako mezi pojmem tramvaj a šalina, nebo tuzemský rum a tuzemák
Takže není zde rozdíl, protože se vždy jedná o stejný produkt vyrobený elektrolýzou, pouze si jej výrobce trochu jinak nazval. V obou případech se tudíž jedná o koloidní stříbro obsahující částice s nábojem.
Dosti často tady narážím také na pojem digitálně řízená elektrolýza. Jestli se jedná o digitálně nebo analogově řízenou elektrolýzu, je upřímně zcela jedno, neboť se tady stále jedná o výrobu elektrolýzou a ničím jiným. Podstatné je především to, aby se jednalo o proudově řízenou elektrolýzu, čili aby hodnota proudu byla za všech okolností konstantní, což je dnes snad již dostatečně známo. Aspoň v to doufám
, neboť obsáhlí článek na toto téma jsem již sepsal někdy v roce 2008 a mnohé základy jsou zde již dávno uvedeny. Jestli tady již někdo dále u toho používá nějaké zaříkávání a jiné odborně znějící mystifikace, je již druhá věc, ale stále se jedná o výrobu elektrolýzou. Chyba lávky ovšem tady nastává, pokud se jen na chvíli použije napěťový zdroj, byť jen zpočátku výroby, i kdyby se jeho proudový strop tady omezil, kvůli rychlejšímu nájezdu výroby a pak se opět nahradil proudovým zdrojem, jak se snaží jeden takový prodejce šikovně podsunout, jako terminus technicus.
Napěťový zdroj se chová tak, aby si udržel své nastavené napětí, zvedne proud na své maximum, který je schopen zdroj dodat, což má právě za následek ono vytrhávání velkých částic z elektrod a jejich brzkou poréznost a především pak výskyt i podstatně větších částic Ag ve vyráběném KS.
Proudový zdroj se naopak chová tak, aby si udržel nastavený proud, zvedá na maximum napětí, které je schopen zdroj dodat, což je zcela v pořádku a žádoucí.Pokud chceme docílit co nejrychlejší start výrobního procesu, je nutno jít s napětím poměrně vysoko, což je tady nutno zase dbát na bezpečnost obsluhy.
Narazil jsem i na tento technokratický termín a přiznám se, že se mi zalíbil:
„měkké“ balančně přesně vyvažované střídání polarit na elektrodách", aneb jak lze říci těžkopádně jednoduchou věc, jako je "pravidelná změna polarity elektrod". Ale chápu, zní to více odborně
Pak se mi také zalíbil způsob, jak lépe podat jednotky proudu, čili čím více nul, tím lépe a vypadá to pak hóóódně zajímavě 0,00005 A, dokonce až na desetitisíciny ampéru a laik je spokojen, jak přesný ten strojek ale je
Pokud si to ovšem převedeme na jednotky miliampér (0,05mA), už to tak hezky nevypadá a pokud na mikroampér (50uA), tak už vůbec ne a žádný vybočující zázrak z běžné praxe se tady opět nekoná.
Rovněž jsem narazil na tvrzení v tomto smyslu :
"...jedná se o elektrody špičkové - průmyslové kvality. Tyto ryzí stříbrné elektrody nejsou vyrobeny ze "šperkařského" drátu.",
Co tedy odlišuje onen kvalitní materiál pro výrobu Ag elektrod od onoho tzv. šperkařského?
Jsou to především dvě zásadní věci:
1. ryzost neboli čistota materiálu
2. způsob výroby materiálu
Podmínkou u Ag elektrod používaných pro výrobu KS je velmi vysoká čistota 99.99 %, neboli ryzost (pure). Klenotníci používají ryzost výrazně menší, cca. kolem 99.2 % nebo i nižší, neboť by to cenu šperku zbytečně prodražilo. Onu čistotu materiálu výrobce deklaruje standardně "Osvědčením o jakosti" a mnohdy dokládá i "Certifikát o analýze materiálu", neboli atest. Zde je pak přesně v procentech určeno kolik jiných prvků je v materiálu přítomno a v jakém množství. Tyto doklady by měli být i standardní součástí přístroje pro výrobu KS, aby tak bylo zřejmé o jakou čistoti Ag materiálu se jedná.
Pak je to způsob výroby a to bez, nebo s procesem žíhání. Žíhaný materiál se vyznačuje tím, že je mnohem měkčí, což je právě žádoucí pro výrobu šperků, aby se dal materiál dobře opracovávat. Oproti tomu nežíhaný materiál se vyznačuje výrazně větší tuhostí, který je také vhodný pro výrobu Ag elektrod. Lze to i snadno poznat ohybem takového materiálu, pokud se již nejedná o robustnější kus takového Ag materiálu.
Dále jsem narazil na tvrzení, že je možné používat mýdlo pro čištění elektrod, osobně to nepovažuji za příliš šťastné, opravdu stačí použít kvalitní houbičku za mokra, která ovšem neuvolňuje žádné chemické látky, použité při její výrobě, což je právě mnohdy kámen úrazu. Není také vhodná příliš velká měkkost houbičky, nebo naopak její drsnost, což může vést až k poškození povrchu elektrod. Čištění se samozřejmě provádí vždy a pouze za mokra. Nicméně toto není žádná novinka a je již také v článku dávno uvedena.
Dalším a ne zrovna prakticky vhodným řešením, i když je zde snaha o zvětšení aktivní plochy elektrod, jsou jakkoliv zahnuté elektrody znesnadňují především jejich kvalitní očištění. Je proto daleko praktičtější použít silnější a rovné elektrody, než nějak zahnuté tvary do písmene L, U nebo J. Ale proti gustu...
Rovněž tady začíná být až nesmyslný tlak na nákup pouze jediné vhodné vody typu Aqua pro injectione, což nemusí být vždy příliš šťastná volba a navíc je i výrazně dražší. Důležitý parametr je tady především počáteční vodivost vody, kterou chceme použít pro výrobu KS. Bezkonkurenční poměr kvalita vs. cena je voda Aqua Purificata (výrobce Dr.Kulich), jejíž vodivost se pohybuje od 0,2 do 0,3uS naprosto běžně po otevření láhve. O tomto parametru si můžou mnohé vody Aqua pro injectione nechat mnohdy jenom zdát
